Paní učitelka pomáhá chlapečkovi do bot.Oba tlačí a snaží se ale do botiček se nemůžou dostat.Když se konečně dostanou tak chlapeček povídá:Já mám ty botičky naopak.Paní učitelka se podívá a opravdu.Každá bota je na jiné noze.Takže paní učitelka zase botičky sundá a pak zase nazuje s velkou námahou ale tentokrát správně.Pak chlapeček praví:To nejsou moje botičky.Učitelka místo toho aby řekla:a TO SI NEVĚDĚL PŘEDTÍM? byla úplně klidná.Tak boty zase sundala a chlapeček říká:To sou botičky mého bratříčka ale maminka říká že je můžu nosit taky.Tak učitelka zase boty s velkou námahou nazuje.Už je vše v pohodě a paní učitelka chlapečkovi oblíká kabátek a ptá se:Kde máš rukavičky?V botičkách.Soudní proces začne příští měsíc :DDD
Je nádherný den, tak se rodina vydá na výlet. Jedou po dálnici do Prahy. Na 14. kilometru D1 tatínek začíná zrychlovat ze 180 km/h na 230 km/h, ale nezvládne řízení a dostane smyk. Jeden kotoul, druhý, vypadá to hrozivě. Přijede záchranka, odveze rodinu do nemocnice. Tam se po týdnu tatínek probere z těžkého kómatu. Ptá se doktora: „Pane doktore, jak to vypadá s mojí dcerou, miss ČR?”
„No to víte, jak jste dělali ty sudy, vaše dcera dřela hlavou o asfalt. Má takovej ksicht, že ji nepozná ani vlastní máma, to vám garantuju.”
„To je strašné,” pronese táta. „Co můj syn, fotbalový mistr ČR?”
„Hm, ten má přelámaný nohy tak, že bude rád, když bude na vozíku.”
Otci rodiny se zamlží zrak: „Ježíši, co se mi může stát horšího?”
Doktor se škodolibě zasměje a řekne: „Víte, to byl vtip, je Apríl. Všichni jsou mrtví.”
-
+


25. 12. 2011